Mediálním éterem nedávno proběhla pozvánka na besedu pořádanou naším fanklubem. Pošmourný nedělní podvečer nakonec posloužil dobrým třem desítkám zájemců. Setkání poznamenaly zvěsti o příchodu nepříchodu velkého Jaromíra. Druhou velice diskutovanou položkou předdebaty bylo podepsání nepodepsání fanouškovské Charty Fair Play. Poté již usedl do křesla pro hosta výkonný ředitel klubu Milan Volf. A otázky pršely.

Když už jsme se pomalu smiřovali s tím, že si připíšeme další bezbodový zápas, přišlo vyrovnání v power play. Radek Smoleňák, který přišel z konkurenční Sparty, vystřelil alespoň bod. Nakonec se rozhodovalo v nájezdech a ani muž s číslem 30 v nich neměl potřebné štěstí. Jaké měl po zápase pocity?

"Kladno je můj klub, má srdcová záležitost. Chodil jsem na něj ještě v době, kdy tu kopal Josef Kadraba. To se sem soupeři báli jezdit. Už před zápasem měli bobky, že to zase odnesou. Musí vědět, že jim nedáme nic zadarmo. Každý hráč musí odvést své maximum, nenechat soupeři nic zadarmo. Hráčům nesmí chybět to srdíčko, ta bojovnost za klub, za Kladno."

Zmar nad zmar. Když si vytvoříme alespoň nějakou šanci, tak ji nedáme. Soupeři stačí hrát pozorně a body má v kapse. Scénář, který se opakuje s železnou pravidelností. Chlapci budou muset ještě pořádně zabrat, hrát pro Kladno a jeden pro druhého, zanechat případných myšlenek na vlastní ego a co bude se mnou po sezoně. Tuhle otázku si možná klade i Radek Bělohlav, ale na ledě se snaží.

(Tisková zpráva, Praha 18. 1. 2011)
Vážení sportovní přátelé, vážené fanynky, vážení fanoušci, již pošesté pořádá společnost BPA sport marketing a.s. anketu o největšího sympaťáka naší nejvyšší domácí hokejové soutěže. Letos můžete v internetové anketě sympatak.hokej.cz vybírat ze všech hráčů Tipsport extraligy svého favorita. Zapojte se do ankety a podpořte svým hlasem vašeho oblíbence, sympoše se smyslem pro humor a příjemným vystupováním.

Jaká škoda, že na překvapivé tři body z Mladé Boleslavi nenavazuje další bodový zisk. Sparta se trápí dlouhodobě a fakt, že se chytí právě na nás, je mrzutý dvojnásob. No stalo se, ale tyhle domácí prohry by nás mohly v konečném účtování poměrně dost mrzet. S tím souhlasí i náš borec z útoku - David Stieler.

Dlouho to nevypadalo tak, že bychom měli dnes brát větší počet bodů. Zarputilost společně s trpělivostí nám však přinesla ovoce. Perníček hostům zhořkl, i přestože obrazně nebyli horším týmem. Ale naše squadra není předurčena pro to stále tahat za kratší konec extraligového provázku. Dva body jsou doma a je nám opět veseleji. Je však více než nezbytné neusínat na vavřínech, stále nám jde o každý bod. Nepolemizuje o tom ani Martin Falter.

Zápas s Plzní vyplnil další okénko v mezisvátečním programu hokejového fanouška. Pro hokejisty, tedy aktéry samotné podívané, byl druhým v necelých čtyřiadvaceti hodinách. Toť slušná porce i pro trénovaného borce. Extraligové regule jsou však neúprosné a vrcholový hokej žádoucí. Jen ten výsledek nebyl podle našich představ. Jsem rád, že ani Jirka Kuchler nehledal pro porážku výmluvy.

Banda zoufalců, jak je často naše družina nazývána rozmilými soupeři, se v zápase proti Vítkovicím nadechla k dalšímu střípku z kolekce vyvracení invektiv. Žel bohu skvěle rozjetý zápas skonal na klasické kladenské nemoci - nedostatečnou soustředěnost a pasivitu. Třígólová smršť z druhé třetiny tak znamenala pouze bod. Veselo z toho nebylo ani Davidu Růžičkovi, který příkladně bojoval a pral se o své místo na slunci.

Ač oba trvalým bydlištěm pražská verbež, srdce mé i Mladého žhne modrobílou září. Jsa coby pivní filosof přesvědčen o vanitas vanitatum bytí veškerého, kde jinde najít možnost překonání nuzné osobní existence vyjádřením účasti na něčem vyšším a zásadnějším, nežli podporou svého rodného Kladna? Přátelé, vybodněme se na lkaní nad klávesnicí - jde nám o jediné, tak pojeďme do Třince!