Už jí máte? Permice jako součást života...


Autor: zeliii - Datum: 03 Září 2013

Fanouškovská věrnost to je něco co patři ke kladenskému hokeji jako modrá barva. Přinášíme rozhovor se Zdeňkem Holečkem, letitým příznivcem a skalním fandou. První permici si koupil v roce 1976 a dnes kroutí už 37. permanentkovou sezónu! Může být inspirací pro ty, kteří permici na nadcházející ročník zatím nemají, aby tak učinili. Tento týden je poslední možnost zaujmout stálá místa k sezení a vyhnout se tak nechtěnému adrenalinu na konci sezóny! Až budete jednou potomkům svých potomků vyprávět jak to tu chodilo...

Jak probíhal tehdy nákup permic a kolik stály?

První permici jsem si kupoval v roce 1977 za 330,-. Už je to ale hodně dávno a kde na zimáku jsem jí koupil už nevím. Každopádně jsem pár sezon před tím ještě chodil normálně na lístky.

Jak vypadal tenkrát zimní stadion a jaký se hrál hokej?

Zimní stadion nevypadal o moc jinak. Moc se toho nezměnilo, což mě trochu mrzí. Na sezení byly tenkrát dřevěné lavice s opěrkami zad, hodiny byly v rohu, stálo se za oběma brankami. Snad blížící se rekonstrukce bude trochu lepší. Každopádně bych "náš zimák" za jiný nevyměnil. Má prostě kouzlo místa, narozdíl např. od Sazka arény. A hokej? Byl rozhodně pomalejší, míň agresivní. Ale chodilo hodně lidí.

Nějaká historka z tehdejšího hokeje?

Těch bylo pochopitelně spoustu. Třeba jsem vzal auto ve Cvrčovicích kde jsem bydlel a objel kamarády z vesnice, kteří chtěli na hokej, jenže jsem se přepočítal a tak nás jelo v tom autě sedm. Samozřejmě nás před zimákem chytil příslušník VB, ale když jsme mu řekli, že jedem na hokej, tak to pochopil a ještě nám ukázal kde je na parkovišti volno. Prostě se fandilo na všech frontách. Chudák pan příslušník po zápase, kdy musel řídit křižovatku kde byly půlhodinové zácpy. To byla 80. léta a k těm patřilo i zdrháni na zápasy z odpoledních šichet v Poldovce

Vy jste tedy zažil všech pět titulů na vlastní kůži?

A tak určitě. To byla nejhezčí léta kladenského hokeje. Stará parta kolem Milana Nového, Františka Pospíšila. A lajna Vimmer – Karas - Lidický. To jsme si vždycky říkali “Vimr dal gól”. Nebo finále PMEZ kdy jsme porazili Spartak Moskva. Ještě bylo hezké jak jsme se v roce 2002 vrátili přes Havířov do extraligy. Tam se mi líbil Pepa Zajíc jako kapitán. Špílmachr to nebyl, ale srdce mančaftu jo. Ten by tu bombu od modré tečoval snad i zubama aby to byl gól.

A jak vidíte budoucnost našeho hokeje?

Podle mého musíme jít cestou kladenského srdíčka a výchovy mladých talentů. Snad je pak Jarda 68 udrží doma a uděláme zase nějakých těch pět-šest titulů...

Tags

Facebook

Komunita

Povinná četba

HLAVNĚ NESPADNOUT!
Stephen Foster
Muž, jeho syn a jejich fotbalový klub
V tomto ironickém vyprávění o fandovské posedlosti, pojednávajícím o islandských majitelích, věčně se střídajících trenérech, neschopných hráčích, indických koláčích a stadionech, které se vyrovnají tomu nejlepšímu z východoněmecké architektury, se jistě poznají příznivci podřadných klubů z celého světa.

ZÁBAVA

Přívětivé místo pro fanoušky kladenského hokeje, kteří si rádi hrají nebo zrovna nemají co na práci. AKTUALIZOVÁNO!