Veď mě dál, cesto má...

... veď mě dál, na zimák, tam kde hraje, Poldi Kladno, veď mě dál, cesto má. Kladýnko, já mám rád, za Kladno se budu rvát, moje srdce, moje duše, KDE JSI TY, CHCI BÝT I JÁ.

Takhle to už léta zpíváme v chorálu na motivy známého hitu a chtělo by to se teď podle toho zachovat. Právě tahle slova totiž mohou být inspirací pro nadcházející sezonu a každý fanoušek by si je měl vzít k srdci - kde hraje Kladno, tam budem i my. Tentokrát v chomutovském (zřejmě celoročním) azylu. A naší podporu bude sakra potřebovat.

Nechci tady opakovat slova kolegy sloupkaře a blogera z předloňska o nejdelší baráži. Několik jsme jich prožili a klidně bych si to odpustil. Takže když už, zkusil bych to pro změnu naopak - s nejdelším play-off ;) Třeba...

Jestliže jsme naposledy byli outsidery extraligy, tak letos jsme totálními. Bez stadionu, s mančaftem z poloviny obměněným, s kolonií zahraničních hráčů, nikdo neví co čekat, ani my sami... Ale nic nemůže být ztraceno hned na začátku. Nezbývá než se spolehnout na to, že ti co v tom mají prsty vědí co a jak (a že toho vědí dost...). Pojďme tedy raději koukat vzhůru, stejně všichni v koutku duše máme jako každý rok to, že můžeme všem vytřít zrak, podobně jako se to skoro polovinu soutěže dařilo posledně. My musíme pomoci. Prostě fandit. Každý jak můžeme a umíme nejlíp.

A bude to nezvyk pro všechny, i pro nás v ochozech, ještě po té roční pauze, jinde, se všemožnýma opatřeníma. Všechno bude jinak než jsme zvyklí. Určitě chvíli potvrá nejen to až se sehraje tým na ledě, nebo než se vychytají všechny záludnosti přechodného působiště. I my na tribunách se budem muset poskládat, dát znovu dohromady, vyladit co a jak, vychytat nástrahy, poznat nepoznané, překonat nečekané... Zajímavé to bude každopádně, máme se na co těšit :)

Dneska jsem někde po diskuzích zahlédl takový bonmot, který bych parafrázoval na: Extraliga se nedá vyhrát v prvních deseti kolech, ale dá se v nich ztratit. Bude nutné sakramentsky zabrat. Tahle situace nás nemůže položit, natož rozložit. Naopak, musíme zabojovat. Shrnuto nakonec - doma jsi tam, kde se cejtíš. Čili podle toho se zařídíme. My ty překážky překonáme!

Sedlejte koně, startujte vozy, obsazujte busy, nebudem tam rozhodně jezdit jenom na nějaký vejlety... Cíl je jasnej!

Ať žije Kladno!

(Zelí)