Blog uživatele pan Shimi

Někteří pamětníci dob minulých jistě pamatují legendární vlakové výjezdy na pražskou Štvanici, kde Kladno v sezóně 1958/59 hrálo své domácí zápasy z důvodu montáže ocelové střechy. Zápas co zápas vyjížděly z Kladna speciální vlaky, které pojmuly až 2000 fanoušků. Na Štvanici se společně s dalšími v Praze pracujícími Kladeňáky, kteří na hokej chodili rovnou z fabriky a dalšími Pražany, sešlo až 9 tisíc lidí. Společně hnali Kladno za jeho prvním ligovým titulem.

Na Kladně se stále něco děje a jinak tomu není ani okolo hokejových Rytířů. Pojďme si stručně shrnout, co se v posledních dnech dělo. Extraliga se pomalu blíží a začíná krystalizovat konečná podoba soupisky. A to vlastně jak kladenských Rytířů, tak i ústeckých Lvů, kteří jsou rytířskou farmou. Mezi oběma kluby ale může během sezony dojít k pohybu hráčů. Výhodné na tom je především to, že naši méně vytěžovaní hráči budou ve stálém zápřahu a když nám někdo vypadne, máme v Ústí rozehraného hráče, který může v případě potřeby zaskočit.

Pyrotechnika, bezpečnostní rizika, zákazy, prázdné tribuny nebo dokonce zrušení zápasů. V posledních týdnech těchto témat začíná přibývat v obou našich nejoblíbenějších sportech, tedy hokeji i fotbalu. Ale nejen tam. Všelijaké zákazy a opatření se čím dál více objevují i na různých kulturních akcích. Proč ale? Je něco jinak, co dříve nebývalo? Co se změnilo? Může si kolektivní sport udržet fanouškovství na úrovni, které tu bylo po dlouhá léta, nebo se pomalu přibližuje akcím jako je návštěva divadla? Věc má více faktorů...

Podle posledních vyjádření trenéra a sportovního manažera Kladna Davida Čermáka by tým teoreticky mohl být už kompletní. Jestli to tak je se prý ukáže až během přípravných zápasů. Těch bude podle plánu 11, z toho 6x to bude proti extraligovým týmům, takže jak na tom jsme by se mohlo právě tady ukázat. I když, známe naše přípravy a předsezonní výhledy. Na Kladně se totiž nic nemění ať hrajeme extraligu nebo prales.

Kladýnko se po pěti letech strávených v “pralese“ vrací do extraligy. Pojďme se lehce podívat na oněch pět let, což je pro Kladeňáka dlouhá doba.