Kolem kladenského hokeje se v posledních dnech vyrojilo dost spekulací, pochybností i nadějí. Téměř nikoho, kdo dění kolem šestinásobného mistra sleduje, nenechává současná situace chladným a většina lidí cítí potřebu k tomu zaujmout stanovisko.
Zopakujme si, co se vlastně událo, co se děje v těchto hodinách a podívejme se na to, co se bude dít v následujících dnech a týdnech.

Kladenský hokej nemá fanoušky? Nesmysl!
Stav kladenského hokeje a klubu by se dle všech zpráv dal v této chvíli nazvat kritickým. Média nás masírují plánovaným prodejem extraligové licence, hrozícím krachem a tak dále. Podle mnohých nemá klub dostatek finančních prostředků, vyhovující stadion ani podporu fanoušků. Je tomu opravdu tak? Dokažme, že minimálně v posledním bodě je tomu právě naopak! Jste-li přesvědčeni, že náš hokej stojí za to, přidejte se.

Tak je to definitivně za náma. Poslední zápas jako exhibice a vyklepnutá Boleslav? No příjemnej závěr to byl. Jak to bude napřesrok ví asi jen kartářky a lógr v kafi. Jisté je, že kotel bude na svém místě, ať se děje, co se děje. I Jarda Kalla by měl být u toho, jak potvrzuje v rozhovoru. Jako malý bonus na závěr jsou postřehy z pozápasové debaty s oběma modrobílými trenéry.

No tak je konečně hotovo. Byly to nervy dojít až do bodu, kdy si budeme moci oddechnout. Sezóna se nepovedla, ale i napřesrok budeme extraligoví. Výhra nad Brnem byla povinností. Přijeli s dětmi a ještě navíc ne moc šikovnými. My máme mladíky z jiného těsta. Mezi naděje patří i Tomáš Knotek. A jedním z mých dotazů byla otázka, bude jí i nadále na Kladně?

Je to fakt o nervy. Tahle věta proběhla v hlavě každého z nás jistě mnohokrát. Včerejší zápas toho nebyl výjimkou. Ale šťastný konec posledního mače je předzvěstí kýžené situace. Alespoň dle mého názoru jsme z toho jednou nohou venku. Pavel byl trochu opatrnější, ale tak to má být. Je to uvážlivy kapitán a myslí i na nejasné zítřky.

Soukolí zvané play-out běží již nemilosrdně a naplno a naši i přes odhodlání stále nenabrali kýžené obrátky. Po dvou utkáních venku se představili doma s Kometou Brno, a to bylo, po neuvěřitelné sérii bez plného bodového zisku, už snad opravdu vymodlené vítězství... Ve vzduchu poté visela zásadní otázka: Jsme schopni to zopakovat a dostat se na vítěznou vlnu? Průběh nedělního mače se Spartou zdá se býti velkým příslibem...

Nedělní večer byl opravdu příšernou ukázkou toho, kam může kladenský hokej ještě letos klesnout. Nikdo nepředvedl nic a chyboval naprosto každý. Vyhraný zápas jsme luxusně zazdili a marnému Litvínovu naservírovali tři body na zlatém podnose. Věřím, že tohle už bylo dno a v play out uvidíme jiný mančaft. Kdo tomu nevěří, ten to má blbý. Co na to Libor?

Mediálním éterem nedávno proběhla pozvánka na besedu pořádanou naším fanklubem. Pošmourný nedělní podvečer nakonec posloužil dobrým třem desítkám zájemců. Setkání poznamenaly zvěsti o příchodu nepříchodu velkého Jaromíra. Druhou velice diskutovanou položkou předdebaty bylo podepsání nepodepsání fanouškovské Charty Fair Play. Poté již usedl do křesla pro hosta výkonný ředitel klubu Milan Volf. A otázky pršely.

Když už jsme se pomalu smiřovali s tím, že si připíšeme další bezbodový zápas, přišlo vyrovnání v power play. Radek Smoleňák, který přišel z konkurenční Sparty, vystřelil alespoň bod. Nakonec se rozhodovalo v nájezdech a ani muž s číslem 30 v nich neměl potřebné štěstí. Jaké měl po zápase pocity?

"Kladno je můj klub, má srdcová záležitost. Chodil jsem na něj ještě v době, kdy tu kopal Josef Kadraba. To se sem soupeři báli jezdit. Už před zápasem měli bobky, že to zase odnesou. Musí vědět, že jim nedáme nic zadarmo. Každý hráč musí odvést své maximum, nenechat soupeři nic zadarmo. Hráčům nesmí chybět to srdíčko, ta bojovnost za klub, za Kladno."